Názor biskupa Malého na hnutí Una Voce

Odpověď biskupa V. Malého na otázku “Co si myslíte o hnutí Una Voce?”, která mu byla položena po přednášce “Jak být křesťanem v postmoderní společnosti”, která se uskutečnila v rámci ČKA v Teplicích 2.3.1999.

“Tnul jste do živého,samozřejmě vím, že jsou tady jednotlivci, i když bohužel ty podpisové petice byly trochu zmanipulovány, všichni biskupové dostali podpisy a řekli jsme si to zrovna na biskupské konferenci v Kroměříži,objevila se tam prostě jména, která by za jiných okolností to nepodepsala, já tady nechci mluvit do podrobností,takže se mi takovýten způsob nelíbí.

Samozřejmě i to patří k církvi, je tady taková tendence u části, i když musím říci malé části katolických křesťanů,ale je třeba si uvědomit, totiž to je žádost sloužit mši v tridentském ritu – latinsky. Mně se zdá,že tady je jedno a to základní nepochopení.Prostě kdyby ti lidé znali dějiny liturgie za 2000 let tak by hleděli s velikým údivem jakými proměnami probíhala podoba eucharistické slavnosti Večeře Páně.Že to nebyla jednotná podoba od samého počátku, ale samozřejmě v různých kulturách církev se lišila a různými kulturami procházela dějinnými etapami a tomu také odpovídal tedy vnější, odpovídal vnější podoba a tvar liturgie.

A najednou oni tady absolutizují formu liturgie , kterou stanovil tridentský koncil. Samozřejmě , tridentský koncil je významný, reagoval na zlořády tehdejší doby a chtěl vytvořit zase liturgickou kázeň.

Sehrálo to svoji významnou roli, ale samozřejmě tahleta forma nemohla tedy setrvat na pořád,proto víme, že tedy došlo k liturgické reformě podle vatikánského koncilu.

A mě tady teda musím říci vadí todleto absolutizování jedné podoby liturgie a potom to absolutizování latiny. Já jsem člověk který latinu mám rád a díky latině jsem se mohl učit další jazyky, takže já vůbec nejsem nepřítel latiny. Ale zase žijeme v době kdy latinsky už neumějí ani lékaři , ani právníci, kdy dneska prostě místo latiny , která kdysi byla jazykem vzdělanců a jednotícím jazykem Evropy, tak se stává angličtina.

Díky Bohu(Díkybohu???) za to , že alespoň jeden jazyk se stává tedy vlastnictvím dnes velké části tedy lidí.

A tady najednou zase jakoby to všecko vracet do doby , která duchovně neexistuje. Tudíž tohle je třeba si uvědomit při tom hnutí Una Voce.

Za třetí, je třeba si uvědomit,že sloužení v tomto ritu tak jak to bylo myšleno za tohoto papeže,bylo kněžím , kteří si na tu novou liturgii nemohli zvyknout. A tady najednou prostě skupinka mladých lidí touží něco, po něčem, jehož dějiny ani pořádně nezná, touží po nějaké vnější formě, která by jako zajišťovala a prezentovala nejsprávněji katolickou tradici.Tyhlety momenty tam jsou,moh bych je jako dokládat,nicméně aby došlo k povolení toho je třeba a to je podmínkou, že nebudou brojit proti té nové liturgii a že nebudou šířit a získávat další pro tu starou liturgii, což se tedy také neděje. Tak tohle jsou všecko tedy složité podmínky , které zatím vedly k tomu, že čeští a moravští biskupové k tomu nedali souhlas.