Zapřít koncil

Tridentský koncil, XIX Ekumenický církevní koncil, byl – jak známo – Koncilem obnovy a obrany. Vzhledem ke škodám, jež na katolické víře a životě Církve napáchala protestantská reformace, měl upřesnit a potvrdit katolickou nauku.

Jedním z klíčových bodů Lutherova učení bylo tvrzení, že pouze víra může spasit: je to nauka o “ospravedlnění skrze víru”. Luther hlásal, že lidská přirozenost je a zůstane hříšná, padlá, že člověk je ze své podstaty zkažený, že ztratil svobodnou vůli. Člověk tedy nemůže mít účast na své spáse dobrými skutky, obětmi, úmysly, modlitbou.

Tuto nauku – sola fide, střed a podstatu Lutherova učení, potíral Tridentský koncil. Po sedmi měsících příprav a práce, během VI Zasedání Koncilu 13. ledna roku 1547 přijal Koncil dekret o ospravedlnění, jež odsoudil luterskou herezi a dopodrobna upamatovával na nauku o Milosti.

Dekret, který se skládá z šestnácti kapitol a třiceti třech kánonů, patří mezi nejzávažnější ustanovení Tridentského koncilu. V ekumenických kruzích se začíná objevovat proud požadující jednoduše a prostě jeho odvolání. Nejvíce se tato tendence projevila v únoru 1993 ve Spojených Státech.

Luteránští představitelé, katoličtí teologové a zástupci episkopátu se setkávají přes dvacet sedm let, aby vedli rozhovory směřující k “sblížení” obou vyznání. Naposledy takovéto setkání proběhlo v West Palm Beach za spolupředsednictvím arcibiskupa Weaklanda z Milwaukee, předsedy Ekumenické komise episkopátu USA, a Herberta Chilstrona, biskupa luteránské Americké evangelické církve.

Třicet šest účastníků tohoto shromáždění v roce 1993 vyzvalo Vatikán, aby zrušil odsudek obsažený v tridentském dekretu z roku 1547, což by vedlo k urychlení “uskutečnění plného společenství” mezi luterány a katolíky a zároveň dokázalo, že “neslábne zájem o ekumenismus ani se nezpomaluje jeho pokrok”.

Tato výzva nemá žádnou šanci na vyslyšení. Lze si jen těžko představit, jakým způsobem by dnešní papež mohl negovat tak slavnostně definovanou nauku Tridentského koncilu. Skandální však je, že se našli katoličtí teologové a biskupové stojící v čele amerického ekumenického hnutí, kteří si myslí, že papež by to mohl učinit, nebo…si přejí, aby tomu věřící uvěřili.

Převzato z Nova et Vetera č. 3 1996