Zatímco mnoho diecézí v Americe čelí klesající návštěvnosti a stárnoucím farnostem, Fraternita sv. Petra (FSSP) se nadále rozšiřuje napříč Spojenými státy i mimo ně. Mladé rodiny, vzkvétající farnosti, přeplněné lavice a rostoucí počet povolání pohánějí dramatické oživení tradičního katolicismu navzdory určitým restrikcím vůči latinské mši.
Fraternita sv. Petra (FSSP) nadále zvyšuje své počty a rozšiřuje jak své vlastní apoštoláty, tak i službu v diecézích (jako je např. Arlington ve Virginii), a to i přesto, že předchozí pontifikát a kardinál Roche omezil diecézní tradiční latinské mše a svátosti.
Od roku 1988 se FSSP rozrostlo na 579 členů, z toho 387 kněží a 192 seminaristů a jáhnů. FSSP slouží katolíkům ve 151 diecézích na 251 místech po celém světě, včetně 48 personálních farností.
Podle zprávy organizace CARA je průměrný věk amerického katolického kněze 63 let (do čehož nejsou zahrnuti kněží v důchodu). Povšimněte si, že průměrný věk členů FSSP je 39 let. Tato věková propast se neustále zvětšuje. Zdá se, že budoucností je spoléhání se na Tradici.
Vynikajícím příkladem růstu mezi farnostmi a mešními centry bratrstva je lokalita Dallas v texaském Irvingu, jen pár minut od Univerzity v Dallasu, kterou v roce 1988 založil papež sv. Jan Pavel II. Jde o jeden z nejdéle fungujících, ne-li vůbec nejdéle fungující apoštolát FSSP. V roce 1988, když se skupina farníků obrátila na kardinála Josepha Ratzingera ohledně svých „oprávněných tužeb“ [motu proprio Ecclesia Dei], kardinál Ratzinger údajně požádal tehdejšího biskupa, aby vyhověl přáním laických věřících a povolil v oblasti Dallasu jedno z prvních center tradiční latinské mše ve Spojených státech.
O téměř 40 let později má farnost Mater Dei na rozpisu osm nedělních mší a 14 mší ve všední dny (15 v týdnu prvních sobot). Pět kněží FSSP zde také denně slouží mši svatou pro řeholnice na Karmelu Pražského Jezulátka a sv. Josefa.
K dalším příkladům amerických apoštolátů FSSP, které zažívají podstatný růst, patří lokality v Atlantě, San Diegu, Los Angeles, Phoenixu, Baltimoru, Richmondu (Virginie), Naples (Florida), Filadelfii, Providence (Rhode Island) a další. V některých z těchto míst byly s místními biskupy projednávány plány na rozšíření budov, aby bylo možné pojmout příliv katolíků, kteří tíhnou k Tradici.
Dalším příkladem růstu je personální farnost FSSP sv. Františka Saleského v Atlantě. Její tři kněží FSSP slouží každý týden 12 mší ve všední dny. Každou neděli jsou zde pak nabízeny čtyři tradiční latinské mše. Farnost sv. Františka Saleského navštěvovalo před pěti lety zhruba 200 rodin. Dnes je to téměř 500 rodin.
Katolické vzdělávání dětí je pro rodiny tíhnoucí k Tradici prioritou
FSSP slouží v Národní svatyni sv. Alfonse Liguori v Baltimoru se souhlasem biskupa od roku 2017. Uvádí to 24 letý Joshua Gaeng, jehož rodina farnost navštěvuje.
„V době těsně předtím, než farnost převzalo FSSP, ji na všechny tři nedělní mše Novus Ordo navštěvovalo průměrně celkem 33 věřících (v průměru 11 lidí na jednu nedělní mši). Nyní máme kolem 800 registrovaných farníků a všechny tři nedělní latinské mše navštíví dohromady vysoko přes 1 000 lidí.“
Gaeng a jeho manželka Bronwen plánují vzdělávat své děti doma a poskytnout jim autentickou katolickou formaci a výchovu. Gaeng říká, že k Tradici našel cestu během svého druhého ročníku na Ave Maria University ve floridském Naples.
„Poté, co jsme během univerzity navštěvovali farnost FSSP, jsme byli s manželkou odhodláni udělat z chrámu sv. Alfonse náš domov. Plánujeme, že Bronwen přestane pracovat a bude naše děti učit doma. Formace a vzdělání, které naše děti obdrží, budou zcela ovlivněny naším každodenním, tradičním liturgickým životem. Vše, co děláme, ať už jde o každodenní mši svatou, přes pobožnosti jako růženec, až po hodiny katechismu, bude soustředěno na tradiční Víru. Sport a další aktivity nebudou mít přednost před prožíváním tradičního katolického života, obzvláště o nedělích a víkendech.“
Brendan Keane a jeho manželka Jenna mají těsně před třicítkou a rovněž navštěvují apoštolát FSSP v Baltimoru. Jejich plány na vzdělávání dětí zahrnují buď nalezení cenově dostupné katolické školy, nebo domácí vyučování. „Katolické školy jsou teď hodně drahé,“ řekl Keane. „Existují sice úžasné hybridní katolické školy, ale máme i možnost domácího vzdělávání, které by našim dětem umožnilo chodit na každodenní mši,“ uvedl.
Keane také poznamenal, že kněží FSSP učí děti katechismus sami, nedělají to laici. „Vyučují je skuteční kněží!“ „Doufáme, že doma budeme moci položit důraz na rozvíjení pobožností a budeme moci následovat tradiční kalendář,“ dodal.
Příklady růstu Tradice na východním pobřeží od Baltimoru přes Atlantu po Floridu
Scott Baier žije se svou manželkou a rodinou v Naples již více než 20 let spolu se svými pěti dětmi, kterým je dnes od 14 do 23 let.
„Dříve jsme byli farníky v několika kostelech, kde nás bohužel kvůli skandálům neustále něco nutilo přecházet z farnosti do farnosti,“ řekl Baier. „Začal jsem zkoumat FSSP a tradiční latinskou mši, která se tehdy kolem roku 2017 nabízela v místní diecézní farnosti. Od té doby navštěvujeme nynější farnost FSSP.“ Baier uvedl, že ho přitahovala krása tradiční liturgie, ve které navíc nebyly „nepřístojnosti, které jsme zažívali v jiných farnostech.“
„Za druhé jsme si byli jisti, že ve farnosti FSSP je v kázáních i ve zpovědnici zachováváno a vyučováno pravé učení katolické víry,“ řekl. „Kultura v místní kapli FSSP je úžasná. Je to dáno nejen kněžími FSSP, ale také ostatními farníky, s nimiž toho máme tolik společného a u kterých se nemusíme bát nechávat naše děti. Naši spolufarníci nás zdravým způsobem povzbuzují a motivují k růstu.“
Farník FSSP z Baltimoru Gaeng znovu vyjádřil hluboké uznání za kázání, liturgii a jasnou nauku, kterou mu kněží FSSP poskytují.
„Jsem unavený falešnou ctností povrchní ‚laskavosti‘, kvůli níž se dnešní Církev, zejména klérus a hierarchie, tolik snaží líbit se světu a přátelit se s ním, až se stala naprosto rozmělněnou, nepřitažlivou a nekatolickou. Tradice je plně zaměřená na Boha; vím přesně, co dostanu – tedy to, že je součástí dlouhé řady světců a učení, které sahá až ke Kristu a které mě s touto posvátnou tradicí spojuje,“ řekl Gaeng.
Byla to covidová hysterie v roce 2020, co přivedlo k Tradici i Baierovu manželku, uvedl.
„Pro mou ženu to bylo zvláště během covidu, kdy se zdálo, že ostatní místní církve žijí v naprostém strachu, což ji přivedlo k tomu, že dokázala ocenit tradici. Kněží FSSP aktivně sloužili svým farníkům a nežili ve strachu, jak se zdálo u mnoha jiných. Řekla mi: ‚Jsou to skuteční muži; skuteční kněží, kteří se o své stádce starají více než sami o sebe.‘ To jí otevřelo oči pro krásu a plnost kultury FSSP jako celku.“
Gaeng dále vysvětluje, co ho přitahovalo k tradiční Víře.
„Jelikož jsme vyrostli ve světě přesyceném obrazovkami a umělou ‚krásou‘, já i celá mladší generace jsme unavení z toho, že jsme zaplavováni falešnou realitou. Tradiční Víra a uctívání tvoří ostrý kontrast k typickému novému stylu – jsou totiž zakořeněné v lidské osobě a zaměřené na Boha, což mě vytrhává ze mě samotného v tom nejkrásnějším aktu lidských dějin; středem pozornosti nejsem já, ale Bůh.“
Keane souhlasí.
„Pravda se nemění. Proto bychom měli věci měnit jen v nejmenší možné míře, a nikoliv plošně v reakci na vnější síly (tj. modernismus). Dogmata se nemění, ale praxe ano. Proto omezování změn v praxi udržuje kontinuitu s křesťanským starověkem a našimi předky, svatými. Na Novus Ordo lze bohužel v mnoha farnostech nalézt příliš mnoho nešvarů.“
Baier dodává svůj pohled na to, proč si myslí, že jeho farnost, a tradiční farnosti obecně, zažívají takový vzestup.
„Zejména od covidu je růst FSSP v naší oblasti exponenciální. Katolické rodiny, které k nám najdou cestu, láká hlavně fakt, že se nemusí trápit nejrůznějšími modernistickými projevy, jež pronikly do jejich předchozích zkušeností s farnostmi. I když třeba neumí modernismus přímo definovat, jakmile z tohoto myšlení vystoupí, intuitivně poznají, že je tu něco jinak. Úcta, krása a více než 2000 let stará tradice vyplouvá na povrch a rezonuje v srdci i mysli.“
„Pro mě bylo zřejmé, že právě to formovalo světce v minulosti, a já jsem to chtěl nejen pro sebe, ale i pro svou rodinu.“