středa 25. března 2026
Vaše Eminence, před dvěma týdny, na čtvrtou neděli postní (Laetare), jste poprvé celebroval mši svatou v tridentském ritu. V jakém kontextu se tato událost odehrála?
Od první neděle adventní hostí utrechtská arcidiecéze komunitu Kněžského bratrstva svatého Petra (FSSP). Tato komunita zakoupila kostel, který jedna z farností arcidiecéze opustila kvůli nedostatku aktivních věřících a finančních prostředků. Velmi mě těší, že díky tomu zůstane tento kostel i nadále římskokatolickým.
Kněžské bratrstvo svatého Petra celebruje liturgii podle mimořádné formy římského ritu (forma extraordinaria), tedy v ritu tridentském. Již delší dobu jsem tam chtěl jednou sloužit mši svatou. Před několika lety mě Bratrstvo svatého Petra pozvalo, abych v jejich semináři ve Wigratzbadu (Bavorsko) udělil jáhenské svěcení. Tehdy jsem však musel pozvání odmítnout, protože jsem tridentský ritus dostatečně neovládal.
Co se změnilo, že k této celebraci nakonec došlo?
Na začátku letošního roku jsem během krátkého pobytu v klášteře Institutu Krista Krále Nejvyššího Kněze (ICRSS) v Německu absolvoval nácvik celebrace mše svaté podle tridentského ritu. Tam jsem se naučil sloužit tichou mši (missa lecta).
Eucharistická slavnost v chrámu Grote Kerk v Oss tak byla mou první pontifikální mší svatou v mimořádné formě. Naštěstí je tam k dispozici tým kněží, ceremoniář a skupina akolytů a ministrantů, kteří se v tomto ritu dobře orientují, díky čemuž byla celá bohoslužba skutečně nádherná. Byl to pro mě velmi hluboký a nezapomenutelný zážitek.
Jak na Vás tato první celebrace zapůsobila z hlediska duchovních plodů?
Kostel byl plný věřících, kteří se zbožně modlili. Většinu tvořili mladí lidé a bylo tam také mnoho rodin. Velmi hojně byla využívána svátost pokání.
Tridentský ritus je velmi slavnostní a nabízí mnoho okamžiků ticha, čímž poskytuje dostatečný prostor pro osobní modlitbu. Kněz neslouží mši svatou – jak se často mylně tvrdí – „zády k lidu“, ale směrem k oltáři, a tedy ke Kristu. To pomáhá přítomným, aby se i oni vědomě obraceli k Pánu.
Byla tato slavnost Vaší osobní iniciativou, nebo byla konzultována s místním kněžstvem?
V diecézi 's-Hertogenbosch (Den Bosch) působí malá skupina kněží, kteří v Oss tridentskou mši slouží. Tito kněží byli přítomni. Kromě nich dorazili i další kněží z vlastní iniciativy: například koordinátor pro tridentskou liturgii v diecézi Paderborn, který se o mé celebraci dozvěděl z webových stránek; dále dva bratři z komunity sv. Jana, kteří slouží tradiční mše v jednom z utrechtských kostelů, a řada řeholních kněží. V kostele byli k dispozici také tři zpovědníci.
Jaká byla odezva věřících? Účastnily se pouze věřící navštěvující tradiční mši svatou?
Ti, kteří se eucharistické slavnosti zúčastnili, jsou velmi vděční a šťastní, že jsem ji sloužil v tridentském ritu. Dostal jsem mnoho pozitivních ohlasů poštou i e-mailem. Lze s jistotou říci, že o tuto mši byl mimořádný duchovní zájem, o čemž svědčí vysoký počet účastníků, včetně věřících z Německa a Belgie. Mezi přítomnými byli jak ti, kteří navštěvují tridentskou mši pravidelně, tak katolíci, kteří obvykle chodí na mši svatou podle Novus Ordo.
Věříte, že tato mše vzbudila zájem i v sekulární části společnosti?
Přímo ze strany sekulární společnosti jsem žádné známky zájmu o tuto konkrétní bohoslužbu nezaznamenal. Nicméně v posledních zhruba pěti letech pozorujeme, že do církve každoročně vstupuje rostoucí počet mladých lidí. Jsou to buď konvertité, nebo mladí katolíci pokřtění v dětství, kteří ale nebyli vychováni ve víře a později – obvykle skrze sociální sítě – poznali katolickou víru a přijali ji za svou.
Je pozoruhodné, že nezanedbatelný počet z nich nachází svou cestu ke Kristu a k Jeho Církvi právě prostřednictvím tridentské liturgie.
Zdroj: ESCLUSIVA. Intervista di MiL al Card. Eijk sul suo Pontificale celebrato.