Tato pojednání jsou předkládána s cílem podnítit a obohatit debatu o misálu z roku 1962 mezi katolíky, kteří „lnou k dřívější latinské liturgické tradici“, a dalšími věřícími, kteří se zajímají o liturgickou obnovu církve. Postoje zastávané v těchto textech nejsou pro Mezinárodní federaci Una Voce ani její členské organizace závazné. Jsou předkládány zkrátka jako užitečný příspěvek do diskuse. Nelze je chápat ani jako projev osobní či morální kritiky vůči těm, ať už v současnosti nebo v minulosti, kdo přijali praxi či obhajovali reformy, jež jsou zde podrobovány kritice. Při psaní těchto pojednání vycházíme z pracovního předpokladu, že naši spolubratři katolíci jednají v dobré víře, avšak že je přesto naprosto nezbytná živá a dobře informovaná debata, mají-li ti, kdo jednají v dobré víře, činit tak ve světle správného pochopení dané problematiky.
Naším záměrem v těchto pojednáních není přímo komentovat Novus Ordo Missae promulgovaný v roce 1970. Jsme přesvědčeni, že když formulujeme, co přesně činí „starobylé latinské liturgické tradice“ oním „bohatstvím“ (jak to vyjádřil papež Benedikt), nejednáme nijak neloajálně vůči Svatému otci nebo autoritě Svatého stolce. Ponecháváme na jiných, aby předkládali argumenty ve prospěch misálu z roku 1970, který bude v dohledné budoucnosti existovat vedle staršího misálu, přičemž oba tyto misály představují dvě formy římského ritu.
Autoři těchto pojednání nejsou jmenovitě uvedeni, neboť texty nejsou dílem jediné osoby, a také proto, že dáváme přednost tomu, aby byly posuzovány na základě svého obsahu, nikoliv podle svého autorství.
Nemáme zájem pouštět se do polemik o žádném z témat, jimiž se tato pojednání zabývají; promyšlené příspěvky do diskuse jsou však vřele vítány a budou systematicky zohledňovány v probíhajícím procesu revize.
Naším východiskem je kánon 212 § 3 Kodexu kanonického práva z roku 1983, který o laicích stanoví:
Věřící mají právo, ba dokonce někdy i povinnost, přiměřeně své učenosti, kompetenci a vážnosti, kterou požívají, sdělit posvátným pastýřům svůj názor na věci týkající se dobra církve, a také oznámit tento názor i ostatním věřícím zachovávajíc přitom neporušenost víry a mravů i úctu k pastýřům i dbajíc na společný užitek a důstojnost osob.
Abychom předešli případným nedorozuměním ohledně těchto pojednání, rádi bychom připojili tři doplňující poznámky:
- Tato pojednání je třeba chápat tak, že se vztahují k římskému ritu a k církevním dějinám a kultuře, které se kolem něj vyvinuly, a neměla by být čtena jako přímé či nepřímé vynášení soudů nad odlišnými tradicemi východních ritů. To, co zde uvádíme, může být do značné míry aplikovatelné i na neřímské rity latinské církve, ty však nejsou středem našeho zájmu.
- Používáním termínů jako „mimořádná“ a „řádná“ forma nemáme v úmyslu jakkoli hodnotit debaty, které vyvstaly ohledně správnosti či vhodnosti těchto nebo alternativních pojmů užívaných k označení liturgií reprezentovaných misály z let 1962 a 1970.
- V těchto pojednáních odkazujeme na dokumenty II. vatikánského koncilu, na Katechismus katolické církve a na hlavní dokumenty tvořící magisterium papežů od Pavla VI. po Benedikta XVI., protože tyto texty představují v očích Svatého stolce a episkopátu katolické církve nejnovější a aktuální standard, jímž je předávána víra katolické církve. Při odkazování na tyto dokumenty máme na paměti výhrady, které mají ohledně jejich slučitelnosti s doktrinální tradicí reprezentovanou předkoncilním magisteriem někteří katolíci, jimž je blízká věc mimořádné formy římského ritu. Citováním těchto dokumentů rozhodně nemáme v úmyslu naznačovat jakýkoli konečný soud ohledně vztahu mezi předkoncilním a pokoncilním magisteriem, zvláště když tato otázka byla podrobně zpracována v dílech teologů, jakými jsou Gherardini a Amerio, a diskutována v rámci doktrinálních rozhovorů mezi FSSPX a Svatým stolcem. V každém případě jsme přesvědčeni, že mezi námi citovanými pasážemi novějšího magisteria a magisteriem dřívějším neexistuje žádný rozpor, nehledě na určité rozdíly ve stylu a terminologii.
Mezinárodní federace Una Voce pokorně podřizuje názory obsažené v těchto pojednáních úsudku Církve.
Leo Darroch, prezident Fœderatio Internationalis Una Voce
Dr. Joseph Shaw, moderátor podvýboru pro liturgii a spiritualitu